Výborným protiaftózním pokrmem je zelí a zejména pak čerstvá zelná šťáva. Denně je možno jíst i 5 "špatně oloupaných" pomerančů, aby měly na sobě ještě hodně z podkorového bílého "masíčka". Dobrá je také pitná kúra ze 120 ml čerstvé zeleninové šťávy z mrkve nebo červené řepy nebo celeru (muži) nebo petržele (ženy).

Pro urychlení léčby vyplachujeme ústní dutinu nepříklad směsí citronu a medu, odvarem z bazalky, měsíčku či šťovíku. Čerstvou šťávu z jednoho citronu smícháme se 100 ml teplé vody a lžící medu a směs chvíli podržíme v ústech.

Vhodně doplňujeme do těla vitamíny řady B ( droždí, ořechy ).

Lékaři úspěšně léčí akné podáváním pilulek antikoncepce. Účinek má symbolické pozadí – pilulka vyvolává efekt těhotenství, předstírá. Že se „to“ už stalo – a trudovitost mizí, nemá už se čemu bránit. Opalováním a pobytem u moře také rychle ustupuje, zatímco zahalování těla ji posiluje. Kůže musí být čištěna, musí dýchat, vhodným krémem lze ranky ošetřovat a hojit.

Mast z měsíčku lékařského.

Odvar z:

hřebíček
jetele - květ
lopuch
podběl
řebříček
sedmikráska
šťovík

Octový zábal - proti horečce
Vlněné ponožky namočte do studeného octového vodného roztoku (šest lžic octa na půl litru vody). Ponožky vyždímejte a oblékněte si je. Přes ně si natáhněte suché ponožky a jděte si lehnout. Po asi dvaceti minutách zábal vyměňte.
Účinky: Ocet je tradiční a velmi účinné antiseptikum, působí silně protizánětlivě a příjemně chladivě. Stejně jako tvarohové zábaly, snižují také octové ponožky horečku. Za dvě hodiny se tělesná teplota díky zábalu sníží přibližně o jeden stupeň.

Bolest v krku

- 1 měkký tvaroh - rozmačkáme vidličkou a rozložíme rovnoměrně na kapesník v šátku, přiložíme ke krku a zavážeme. Necháme i půl dne nebo přes noc.
- každé 2 hodiny rozkousat a sníst stroužek česneku a pít čaj z tymiánu
- Kloktat slanou vodou
- Cumlat koření hřebíček během dne

Bolest při polknutí, pálení a škrabání v krku. 
Máslový čaj: Uvaříme 250 ml černého čaje, přidáme polévkovou lžíci medu a polévkovou lžíci másla. Dobře promícháme a ihned vypijeme.

Kořeněná limonáda proti bolesti v krku
600 ml vody, 2 hřebíčky, 2 kuličky nového koření, kousek celé skořice, šťáva z celého citronu, med
Dáme vařit vodu a koření do hrnce, přikryjeme a 10 minut pomalu vaříme (ne klokotem).
Po uvaření scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijeme co nejvíce horké.
Je to příjemná varianta léčby.

Čelní dutiny
Nejdříve si uvaříme středně velký brambor ( musí být vařen ve slupce ), připravíme si šátek tak , aby odpovídal šíři čela a dal se zavázat na něj položíme igelit a na igelit kapesník. Pak bramboru oloupeme a lehce rozmačkáme, vložíme na kapesník v šátku a přiložíme na čelo ( teplota bramboru by měla být co nejteplejší , prostě co snesete), a necháme působit 20- 25 minut.

Zázvorový čaj – prohřátí organismu

10g ( 1 lžíce ) čerstvého strouhaného zázvoru.vaříme 5 minut v 1 litru vody. Poté ho přes cedník vymačkáme. Do vzniklého čaje se přidáme šťáva z jednoho citrónu či pomeranče, osladíme a pijeme horké

Kloktat přesličku rolní.

Malinký kousek cibule náplastí přilepíme na bradavici, nejlépe přes noc. Vydržet, opakovat postup cca týden, pak se sama odloupne. Funguje bezvadně.

nebo:

Česnek nakrájíme na plátky a zalijeme octem. Necháme 7 dní v uzavřené lahvičce.

Potom přikládáme každý večer na bradavici. Zabalíme, aby z bradavice česnek nespadl.

Levandulový olej, Měsíčkový krém, Švédské kapky

Používáme rozmělněné čisté listy jitrocelu kopenatého nebo šťávu z nich na otoky po bodnutí hmyzem a na krvácející drobná poranění. Taktéž prospěje natříti bodnuté místo šťávou z cibule nebo česneku.

Dobrými přírodními repelenty, které byste měli využívat, jsou citronelový a melaleukový olej (tea tree), vetřete je přímo do kůže.

I lidé, kteří mají dědičné dispozice k cukrovce, se jí mohou úspěšně vyhnout. Stačí jen dodržovat určité návyky ve svém jídelníčku. Není to dieta, je to návyk - co k čemu, aby nevznikala v těle inzulínová resistence a člověk neonemocněl. Díky inzulínové resistenci je možné onemocnět nejen cukrovkou, ale i vysokým tlakem a podpořit obezitu.

Inzulínová rezistence je reakce tkání na účinek inzulínu. Ten se vylévá do krve ze slinivky ve chvíli, kdy je v krvi větší než normální množství cukru. Naším úkolem je tedy nedovolit cukru, aby se dostával do krve ve větším než povoleném množství.

Jak?

TUKY A SACHARIDY JEZTE VŽDY S VLÁKNINOU !!!

Co to praxi znamená?

Tučná jídla jezte vždy se zeleninou. ( i chleba se sádlem je tučné jídlo :-))
K bramborům podávejte také zeleninu. 
Pečivo jezte celozrnné.
Jezte houby, ořechy, brokolici, ryby.

Vláknina na sebe váže cukry a nedovolí jim unikat do krve. Navíc obsahuje velmi mnoho antioxidantů, což je pro zdraví velmi prospěšné.

Naše tělo je zaneseno velkým množstvím toxických látek, přijímaných jak ze stravy, tak ze vzduchu, ale např. i ze stresu. Výbornou prevencí předejití různým nemocem a potížím je celková detoxikace organismu, kterou je dobré minimálně 2x ročně provést....

Jarní očistné kúry
Biologické jaro pro člověka začíná již koncem února.

Nejvíce jsou v tomto období zatížena játra, bylinná kúra tedy musí směřovat hlavně k jejich očistě a k přísunu nezbytných vitaminů a enzymů:
List jitrocele 1 díl
List pampelišky 2 díly
List kopřivy 3 díly
Květ sedmikrásky 1 díl
Dávkujeme 1 polévkovou lžíci na šálek nálevu a popíjíme během dne.

Nebo:

1 lžíce dubové kůry
1 hrst nati přesličky rolní
4 hřebíčky (koření)
3 kuličky nového koření

Vše dáme do 3/4 litru vroucí vody a povaříme 8 minut. Scedíme a vypijeme po doušcích během den. Je to čaj, který úspěšně vyčistí celý organismus.

V jarním období lze více než kdy jindy dále doporučit naklíčené byliny a luštěniny: čočku, hrách, pšenici.

Hemeroidy v konečníku jsou zdravotním problémem, který se projevuje na konci trávicího traktu. Začátkem trávicího traktu jsou ústa a platí, že jak je na začátku, tak je i na konci.

Lidé někdy potravu nekoušou, nýbrž jen trhají a po kusech hltají. Rychle, agresivně a nepřipravené padají kusy stravy (většinou dost nevhodné) do žaludku. Jestliže k tomu ještě málo pijí, tělo je dehydrované, trpí a svou bolest dá člověku znát na konci trávení při vylučování zbytků. Člověk může trpět průjmy nebo úpornou zácpou. Obojí ničí sliznici střev a konečníku. Tím je v něm dána možnost pro vznik nepříjemných hemeroidů, ale i dalšího, mnohem těžšího onemocnění.

Odvar z dubové kůry – sedací lázeň.

Lněný olej - "užiečný všem nedostatkům zadku, proti jejich nadutí, rozpadnutí a bolesti", píše se ve starých herbářích o "zlaté žíle", tj. o hemeroidech.

Svatojánský olej z Třezalky tečkované.

Hodně pít, jíst jídlo s vlákninou – ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo a hlavně co nejvíce rozžvýkat.

Domácí mast na hemeroidy
čisté vepřové sádlo ......200 g
strouhaná mrkev........ 150 g
strouhaná cibule.............80 g

Vše se smíchá a nechá jen mírně povařit. Druhý den opět rozpustit, přecedit a slít do nádobky. Mastí potírat bolestivé hemeroidy.

Koupel na krvácející hemoroidy:
Nálev ze stejného dílu natě řebříčku a listu jitrocele ( list jahodníku, přeslička rolní ) se vlije do odvaru z 1 dílu dubové kůry, nechá se vychladnout, přecedí se a vlije do sedací koupele.

Nohy se nám chvějí, pálí nás a nadměrně se potí, plíseň mezi prsty je škraloup, jímž je pokryt pokrm, který svým životem připravujeme pro sebe i pro druhé. Sytíme všechny zejména omyly, smutkem. Zastavme se a trochu více dbejme o čistotu svých chodidel, svého jednání a myšlenek.

Tinktura z kakostu.

Pomáhá čaj ze dvou lžiček šalvěje, šťávy z malého citronu a medu. Dalším prostředkem proti chrapotu je šťáva z mrkve s medem, směs musíme ale ve vodní lázni ohřát. K zahození není ani šťáva z černé ředkve. Ředkev nastrouháme na jemném struhadle a šťávu vymačkáme, opět bohatě přisladíme medem a bereme dvakrát denně dvě polévkové lžíce.

Zázvorový čaj – prohřátí organismu

10g čerstvého strouhaného zázvoru.vaříme 5 minut v 1 litru vody. Poté ho přes cedník vymačkáme. Do vzniklého čaje se přidáme šťáva z jednoho citrónu či pomeranče, osladíme a pijeme horké

Bolest v krku

- 1 měkký tvaroh - rozmačkáme vidličkou a rozložíme rovnoměrně na kapesník v šátku, přiložíme ke krku a zavážeme. Necháme i půl dne nebo přes noc.
- každé 2 hodiny rozkousat a sníst stroužek česneku a pít čaj z tymiánu
- Kloktat slanou vodou
- Cumlat koření hřebíček během dne

Bolest při polknutí, pálení a škrabání v krku. 
Máslový čaj: Uvaříme 250 ml černého čaje, přidáme polévkovou lžíci medu a polévkovou lžíci másla. Dobře promícháme a ihned vypijeme.

Kořeněná limonáda proti bolesti v krku
600 ml vody, 2 hřebíčky, 2 kuličky nového koření, kousek celé skořice, šťáva z celého citronu, med
Dáme vařit vodu a koření do hrnce, přikryjeme a 10 minut pomalu vaříme (ne klokotem).
Po uvaření scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijeme co nejvíce horké.
Je to příjemná varianta léčby.

Čelní dutiny
Nejdříve si uvaříme středně velký brambor ( musí být vařen ve slupce ), připravíme si šátek tak , aby odpovídal šíři čela a dal se zavázat na něj položíme igelit a na igelit kapesník.Pak bramboru oloupeme a lehce rozmačkáme, vložíme na kapesník v šátku a přiložíme na čelo ( teplota bramboru by měla být co nejteplejší , prostě co snesete), a necháme působit 20- 25 minut

Octový zábal - proti horečce
Vlněné ponožky namočte do studeného octového vodného roztoku (šest lžic octa na půl litru vody). Ponožky vyždímejte a oblékněte si je. Přes ně si natáhněte suché ponožky a jděte si lehnout. Po asi dvaceti minutách zábal vyměňte.
Účinky: Ocet je tradiční a velmi účinné antiseptikum, působí silně protizánětlivě a příjemně chladivě. Stejně jako tvarohové zábaly, snižují také octové ponožky horečku. Za dvě hodiny se tělesná teplota díky zábalu sníží přibližně o jeden stupeň.

Med

Při onemocnění je med neocenitelný. Nejenže dodává tělu dostatek důležitých  látek, energie, ale navíc na rozdíl od rafinovaného cukru, nezatěžuje náš organizmusKoupat se v odvaru ze zázvoru.

Křen s medem na hleny

Velmi posilující účinek na naši obranyschopnost má například křen. Obsahuje dostatek důležitých živin a má antibiotickým účinkem. Křen dokáže v našem těle účinně eliminovat infekce a je výborným doplňkem léčby při nachlazení, angíně a chřipce.V případě nemocí spojených s kašlem a rýmou nám ale křen prokáže ještě jednu skvělou službu. Jeho silice rozpouštějí usazený sekret na sliznicích dýchacích cest - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách. Tento účinek pocítíme už při jeho krájení či strouhání, projevuje se typickým slzením, stejně jako u cibule.

 - Křen najemno nastrouháme a  2 lžíce křenu smícháme se lžící medu. Užívat bychom pak měli 3 x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme.
Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

Čaje z bylinek: levandule, měsíček, kopřiva, květ bezu

( Julie Motzová je první léčitelka, která pracovala na operačním sále během operací. )

Jakým způsobem mohou emoční problémy poškozovat naše zdraví?

Motzová: Existuje řada odlišných modelů. Jeden jasně psychoneuroimunologický model říká, že energie myšlenky ovlivňuje hypotalamus. Hypotalamus produkuje určité chemické látky, které zase ovlivňují fungování imunitního, nervového a endokrinního systému. Toto úzké propojení mezi emocemi a tělesnými funkcemi je dnes intenzívně zkoumáno a také bohatě zdokumentováno.

Já však také věřím, že se tady jedná i o energetickou kvalitu tohoto procesu. Jestliže energie emoce není mozkem nebo vědomím přijata a zpracována, zůstane v určité části těla a tuto oblast pak za nějaký čas oslabí.

Proč energie zůstává zablokovaná v určitých částech těla a ne v jiných?

Motzová: Jsou dvě možnosti. Jednou je trauma z dětství. Jestliže vás matka udeří na levou tvář, o dvacet let později zjistíte, že máte chronické potíže s levým uchem. Jinou možností je, že se jedná o určité prenatální vzory. V rámci tohoto scénáře došlo k původnímu oslabení, protože tato část těla byla při formování v děloze pod nějakým stresem.

Myslím, že původní vzor, který se pak neustále opakuje, se vytváří už v prenatálním období. Jakmile se určitá část těla takto naruší, v tomto místě se pak skladují další problémy. Čím déle pracuji jako léčitelka, tím častěji musím jít až do těchto raných stádií života pacientů. Ne vždy je možné takto přímo začít v minulosti, někdy člověk musí objevit pozdější věci a propracovávat se historií pozpátku. Musím pak pracovat s tím, co se stalo, když té osobě bylo třináct let, než se dostanu k práci s tím, co se jí stalo, když měla třináct dnů.

…………..Byly tam děti, které se velmi bály vlastních impulsů, vedoucích k agresivitě. Zkoušela jsem jim ukázat, že pokud by se dokázaly spojit se svým hněvem a tím, co ho způsobuje, pak by se cítily méně agresivně i vůči jiným lidem.

Co myslíte výrokem "spojit se s hněvem?

Motzová:  Procítit hněv ve svém těle. Je to, zvláště pro ty děti, velmi obtížné a zároveň divné, protože by se zdálo, že právě ke hněvu mají tak blízko. Jenže tady jde o vlastní hluboké rány.

……………rodiče kontrolují své děti tím, že kontrolují jejich hněv. "Nemluv na mě tímhle tónem!" křičí na děti. Ono to ale znamená "Já tímhle tónem křičet mohu, ale ty ne." Jako by autorita závisela jen na kontrole hněvu těch druhých.

………….Myslíme, že řada nemocí má genetický původ, ale jistě víme jen to, že jsou vrozené. Přišly s porodem – ale to neznamená, že vznikly v okamžiku početí.

Tvrdíte tedy, že když přeneseme vědomí do oblasti, která byla někdy postihnuta nějakým traumatem, ať už v dětství nebo v prenatálním období, pomůže tento energetický blok odblokovat?

Motzová: Ano. Věřím tomu. Dovoluje to pak tělu uvolnit se. Jinak řečeno, pokud tělu říkáte: "Mám zájem o tu a tu informaci", tělo obvykle odpoví: "V pořádku, tady je."

Pro některé lidi to ale může znamenat velmi traumatizující vzpomínky a emoce.

Motzová: Já věřím, že právě okamžik, kdy se lidé svěří, třeba i terapeutovi, něco uvolní. Mít někoho, komu důvěřujete, v ideálním případě člověka, který vás miluje, je velmi, velmi důležité.

Co byste poradila lidem, kteří procházejí těžkým obdobím svého života se silnými emocemi? Čeho by se měli vyvarovat?

Motzová: Důležité je aktivně s emocemi pracovat. Nenechte si to jen pro sebe. Mluvte o tom s přítelem, s někým, komu důvěřujete a před kým se nestydíte. Podělit se, to je důležité.

Když mne někdo zklame, zkouším vysledovat, ve které části mého těla je ta emoce lokalizována a s jakým je to spojeno fyzickým pocitem. Pak tam přenesu své vědomí a ptám se: "Jak jsem v této části těla stará?" Obvykle je odpověď ve formě čísla, které je nižší, než mé skutečné stáří, a já si zkouším vzpomenout, co se mi v tom a tom věku stalo. Téměř vždy jsem dostala odpověď. Potom už jsem se začala cítit lépe. Emoce už neměla takovou intenzitu. Možná bolela, ale nebyla tak ničivá. Mohla jsem si říci "Aha, cítím se tak těžce, protože mi to připomíná tu věc, která se mi přihodila a teď je asi čas, abych se s tím vyrovnala." Jít dovnitř a procítit si bolest je dnes pro mne naprosto přirozené.

Co mají ale dělat lidé, kteří procházejí příliš intenzivními krizemi, např. rozvodem?

Motzová: Příroda nám dala v emocích nádhernou možnost, jak být ve svém těle a jak sledovat emoční toky, které proudí téměř jako řeky. Jsme totiž docela dobře vybaveni, abychom si se svými emocemi poradili – pokud je ovšem nezačneme potlačovat nebo někam uklízet. Neříkám, že život je jen peříčko, ale ať jsou okolnosti jakkoli obtížné, vždy je snadnější pokusit se identifikovat s onou předchozí bolestí, která se vám připomíná.

 V knize píšete: "lidé, kteří trpí těžkými nemocemi, se vlastně odcizili své lásce, nevěnují pozornost svému tělu a nemoc je tak jakési volání těla, aby se mu člověk více věnoval. Tato vědomá pozornost tělu pak pomůže objevit dosud skrytou historii ran, které tělo tak milosrdně dosud skrývalo." To je hezky řečeno. Jinými slovy, radíte, abychom nevnímali nemoc jako něco špatného, ale spíše jako cestu k transformaci?

Motzová: Samozřejmě. Tělo se o nás neustále stará, neustále nás miluje, neustále nás vzdělává. Myslím, že jednou z nejsmutnějších věcí na nemocech je to, že lidé si myslí, že je zradilo tělo. Ale tak to vůbec není. Důvodem nemoci je to, že my jsme zradili svá těla tím, že jsme jim nevěnovali pozornost, že jsme v nich nebyli přítomni. Nemoc je pokusem těla zachránit vás. Když pozorujete symptomy nemoci, jako např. nějakého zánětu, vidíte, že tělo skutečně bojuje. Každý symptom nemoci představuje pokus těla zachránit vám život. Je důležité vystříhat se jakýchkoliv soudů, ať už říkáte, že nemoc je špatná, nebo že, protože mám nemoc, jsem já špatná. Vybíráme si svá zranění a své nemoci, abychom mohli obrátit svou pozornost a vyléčit stará zranění.

Vincentka, mléko, med
Převaříme mléko. Do hrnku dáme 1/3 vincentky kterou zahřejeme, ale pozor aby nepřekročila teplotu 70 stupňů. V ní rozpustíme kávovou lžičku medu a vše dolijeme trošičku ochlazeným mlékem, taky aby mělo méně než 70 stupňů . Pijeme ještě teplé.

Úporný kašel
Nastrouhejte a rozetřete křen a smíchejte s medem. Užívejte ráno nalačno, hodinu po obědě a večer před spaním po čtvrtině jedné kávové lžičky.

Cibulový sirup 
Nakrájíme 3 cibule na kolečka či kostičky. Postupně je vrstvíme do nádoby a prosypáváme cukrem (nejlépe třtinovým). Nakonec přikryjeme a necháme odstát. Za několik hodin pustí cibule šťávu, kterou slijeme do skleničky. Sirup podáváme při kašli několikrát denně po lžičkách.

Bolest při polknutí, pálení a škrabání v krku. 
Máslový čaj: Uvaříme 250 ml černého čaje, přidáme polévkovou lžíci medu a polévkovou lžíci másla. Dobře promícháme a ihned vypijeme.

Kořeněná limonáda proti bolesti v krku
600 ml vody, 2 hřebíčky, 2 kuličky nového koření, kousek celé skořice, šťáva z celého citronu, med
Dáme vařit vodu a koření do hrnce, přikryjeme a 10 minut pomalu vaříme (ne klokotem).
Po uvaření scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z celého citronu. Pijeme co nejvíce horké.
Je to příjemná varianta léčby.

Bolest v krku

- 1 měkký tvaroh  - rozmačkáme vidličkou a rozložíme rovnoměrně na kapesník v šátku, přiložíme ke krku a zavážeme. Necháme i půl dne nebo přes noc.
- každé 2 hodiny rozkousat a sníst stroužek česneku a pít čaj z tymiánu
- Kloktat slanou vodou
- cumlat koření hřebíček během dne

Pomáhá i Propolis, vitamín B5.

Při zánětlivých onemocněních jsou jablka nebo jablečná šťáva vždy významnou složkou výživy, protože kyselina tříslová usmrcuje viry a bakterie, a působí tak protizánětlivě. Již jedna sklenice jablečné šťávy denně má pozitivní účinek...

Čaje z:
Česnek, petržel, jetel luční. květ divizny, hluchavka květ, kmín, pelyněk, rozmarýna, podběl, řebříček, sedmikráska,

Lék na bolest kloubů a zad
10 kaštanů, 1 francovka
Kaštany nakrájíme na plátky a dáme do sklenice, zalijeme francovkou.

Po 3 týdny mažeme na bolestivá místa. 

Koupele z bylinky kapraď samec ( 3 listy do 1 koupele - od 5 minut postupně k 30 minutám )

Čaje z bylinek: kopřiva, rozarýna, podběl, přeslička

Pro snížení:

barvínek, levandule, meduňka, saturejka

Pro zvýšení:

rozmarýna

Kaštanový šampón, kopřivový vývar.

Levná alternativa drahých šampónů – odlít trochu svého šampónu a nechat v něm rozpustit pár tablet acylpyrinu.

Čaje z bylinek:

bazalka, kmín, fenykl, levandule, meduňka, saturejka, zázvor

Červený jetel zmírní návaly horka.
Soja posiluje žíly a celý kardiovaskulární systém.
Kanadská brusinka působí velice dobře proti inkontinenci.

Prevence:

10 citrónů, 15 stroužků česneku a 500 g medu.
Citróny odšťavíme, česnek prolisujeme - dáme do mixéru a postupne postupně přiléváme bhem mixování med. Směsí naplníme skleničky - uzavřeme a necháme 2 dny odstát. Preventivně užíváme 1 polévkovou lžíci každé ráno nalačno. V ústech nezůstává pachuť po česneku

Citrónové rozinky - imunita

Balíček rozinek spaříme horkou vodou a dáme do malé misky. Na ně vymačkáme šťávu ze 2 citronů a necháme několik hodin nasáknout a nabobtnat. Vitamin C  se naváže na hroznový cukr a má pak větší účinek v našem organismu. Každodenní "zobání" těchto rozinek je skvělou prevencí proti infekci.

Problémy se sníženou imunitou vypovídají o tom, že jsme se nenaučili řešit svoje životní konflikty.

V životě se stále musíme rozhodovat, vždy musíme jednu možnost zavrhnout, chceme-li zvolit druhou, vždy nám něco chybí k tomu, abychom byli úplní – to je polarita našeho vědomého bytí. Dobře tomu, kdo si stálé napětí a konfliktnost lidského bytí umí přiznat, neboť většina lidí má sklon věřit, že když žádný konflikt nevidí a netuší, je to bezpečným znamením, že žádné konflikty nemá. Se stejnou naivitou věří malé děti, že když zavřou oči, stanou se neviditelnými. Konflikty se ovšem nestarají o to, zda je vnímáme, či ne – prostě tu stále jsou. Kdo není připraven své konflikty ve vědomém životě unést, pracovat s nimi a přivést je pozvolna k řešení, ten se dočká toho, že klesnou do tělesnosti a zviditelní se jako zápal. Každá infekce je konflikt v látkové podobě. Střetnutí, jemuž jsme se vyhnuli v psychické rovině, vynutí si svou oprávněnost v tělesné rovině jako zápal.
Když původci nemoci vniknou dovnitř (bakterie, viry, toxiny), tento průnik nezávisí ani tolik na jejich výskytu, jako na připravenosti těla je vpustit. Lékaři tomu říkají slabá imunita, ale problém infekce tedy není – jak věří fanatici sterilnosti – v přítomnosti původců infekce, ale ve schopnosti umět s nimi žít. Tento poznatek lze téměř doslova přenést do roviny vědomí, neboť i zde nezáleží na tom, zda žijeme ve světě prostém choroboplodných zárodků, problémů a konfliktů, ale v tom, zda umíme žít s konflikty. Z toho pak není těžké vyvodit, že hladina imunity je řízena psychicky!
Řešením je naučit se řešit konflikty, dospět k nějakému rozhodnutí. Každé rozhodnutí osvobozuje, i když vyžaduje oběť (nemůžeme dělat současně jedno i druhé, je potřeba se rozhodnout pro jedno nebo druhé), a tato nezbytná oběť vyvolává strach. Mnozí lidé proto stále váhají, které rozhodnutí je správné a které falešné, aniž by pochopili, že v abstraktním smyslu ani správné ani falešné neexistuje. Chceme-li být jednou celí, potřebujeme beztak oba póly, jenom je v polaritě musíme realizovat postupně, nikoli současně. Začněme proto jedním z nich, rozhodněme se – pak rychle pocítíme uvolněnou energii!

Čaje z bylinek: Echinacea, lípa, pampeliška, Žen-šen v zeleném čaji, česnek

Není lepšího neškodného prostředku pro spaní než sklenice vody nebo mléka s medem.

Podle archetypické analogie je v lidové řeči spánek nazýván bratříčem smrti. Každým usnutím se cvičíme v umírání. Přechod z bdění do spánku vyžaduje naprosté uvolnění, musíme vypnout veškeré záměry, aktivity, kontrolu. Musíme být odevzdaní a důvěřiví, ochotni vpustit neznámé. Spánek se nedá vynutit tlakem, sebeovládáním, vůlí a úsilím.

To co od nás spánek (a smrt) vyžaduje, nepatří k našim silným stránkám. Jsme příliš těsně připoutáni k pólu aktivity, jsme příliš hrdí na svou práci a činy, příliš závislí na svém intelektu a nedůvěřivé kontrole. Máme strach z citu, iracionálna, stínu, nevědomí, zla, temnoty a smrti. S chorobnou zarputilostí se držíme svého intelektu a denního vědomí věříce, že s touto výbavou všechno prohlédneme. Setkáme-li se pak s výzvou, abychom se těchto iluzorních prostředků vzdali, vynoří se strach, že ztráta bude příliš velká. A tak toužíme po spánku a tušíme jeho nezbytnost. Kdo trpí nespavostí – přesněji řečeno poruchami usínání – má strach oprostit se od vědomé kontroly a svěřit se nevědomí. Dnešní člověk nedělá pomlku mezi dnem a nocí, ale přenáší své myšlenky a aktivity i do sféry spánku. Natahujeme den do noci, chybí pomlka a přepnutí na opačný pól.

Nespáč by se měl především naučit vědomě uzavřít den a cele se odevzdat noci a jejím zákonům. Dále by se měl starat o své nevědomé zázemí, aby vyzkoumal, odkud se bere strach. Pomíjejícnost a smrt – to jsou pro něho důležitá témata. Chybí mu bytostná důvěra a odevzdanost. Příliš silně se identifikuje s činnou stránkou své bytosti a nedokáže se cele odevzdat. Nejlepším uspávacím prostředkem je smíření s noční stranou života.

Známé triky s počítáním oveček či čehokoli jiného jsou úspěšné právě díky vyloučení intelektu. Každá monotónnost znudí levou polovinu mozku a přinutí ji vzdát se dominance. Staré meditační techniky využívají této zákonitosti: soustředit se na jeden bod nebo dýchání, opakovat mantru, což vede k přepnutí z levé poloviny mozku na pravou, z denní na noční, z aktivity na pasivitu. Působí-li někomu toto přirozené rytmické střídání potíže, měl by více pečovat o zavrhovaný pól. Totéž chce chorobný příznak. Poskytuje mu dostatek času, aby se vyrovnal s nočním strachem a nebezpečím. I zde vede příznak k poctivosti: všichni, kdo trpí nespavostí, se bojí noci. Právem.

Nespavost by měla být podnětem k následujícím otázkám:
1.Jak moc jsem závislý na moci, kontrole, intelektu a pozorování?
2.Dokáži se otevřít?
3.Mám schopnost bytostné důvěry a odevzdanosti?
4.Pečuji o noční stránku své duše?
5.Jak silný je můj strach ze smrti? Vyrovnal jsem se s ním dostatečně?

Pravděpodobná příčina obtíží:
Strach. Nedůvěra k běhu života. Provinilost.
Nový myšlenkový návyk:
S láskou opouštím dnešní den a upadám do klidného spánku, neboť vím, že zítřek se o sebe postará.

Před spaním se vykoupejte v teplé vodě s přísadou levandulového oleje.

Vypijte před spaním šálek horkého mléka s medem.

Zkuste spát na polštáři naplněném uvolňujícími rostlinami.

Čaj z hluchavky bílé nebo žluté, který pijeme denně po dvou šálcích. Vrchovatou čajovou lžičku byliny spaříme šálkem horké vody, louhujeme půl minuty, scedíme a pijeme po doušcích.

Další informace najdete na stránce "Spěte sladce".

Kostival lékařský, Jeřáb.

.. způsobuje překyselený žaludek, a to bývá známkou nedostatečné činnosti jater a žlučníku.

.. způsobuje špatná činnost ledvin, zajděte si nechat zkontrolovat cukr v krvi, může je poškozovat i dlouhodobé užívání léků proti bolesti. Dalšími příznaky nedostatečnosti ledvin jsou: oteklá víčka, tmavá moč, ztráta chuti k jídlu, svědění, svalové křeče. Nezapomeňte, že mnohdy jsme prostě jen dehydrovaní a potřebujeme doplnit tekutiny, nejen když máme žízeň, ale pravitelně během dne.

Jedlá soda na volné radikály ( a nejen proti rakovině )

Následující recept zveřejnil neuropat dr.Murphy, který tvrdí, že mu ještě na rakovinu nezemřel žádný pacient.

Neuropatolog dr.Murphy uvádí: Recept vypadá jednoduše, ale má vědecké vysvětlení. Jako prevence rakoviny se užívá jedna lžička denně. Doporučil jsem to jednomu svému klientovi s bolestmi břicha, kde měl už metastázy. Bolesti do tří dnů přešly a cítí se dobře. Principem působení tohoto receptuře, že rakovinné buňky nesnášejí zásadité prostředí, které je člověku přirozené ( zdravý člověk má pH 7,3 - 7,5 ). Rakovina se rozvijí jen v kyselém organismu ( pod pH 6 ). Soda je zásada a s pomocí cukru ( rakovinové buňky konzumují 18x více cukru než zdravé ) pronikne přímo do buněk. I další alternativní onkologové v Evropě už léčí efektivně rakovinu s pomocí jedlé sody.

Ingredience:

Javorový sirup, jedlá soda

Postup:

3 díly javorového sirupu a jeden díl jedlé sody ( soda bicarbona ) smísit ( např. 15 lžiček sirupu a pět lžiček sody ) a promíchat, dát poté v kastrůlku na sporák, zahřívat 5 minut nepříliš silně, dokud směs poněkud nezahoustne. Na počátku může být užíváno častěji, např.3x denně jedna čajová lžička. Jinak stačí brát 1 čajovou lžičku 1x denně, dlouhodobě. Může být rozpuštěna ve vodě, čaji, nebo třeba namazána na chléb. Javorový sirup může být případně dočasně nahrazen medem.

Obecně platí: nejíst jinak žádný cukr v nápojích ani v pokrmech, s výjimkou trošky ovoce.

Čaje z bylinek:

šípky, třezalka, barvínek, rozmarýna, přeslička

Konzumace:

hroznové víno bílé, semena dýně

Konzumace suchých plodů borůvek, hořká čokoláda

Čaje z bylinek:

list jahody, květ jetele, levandule list i květ, meduňka, pelyněk, saturejka

Nápoj při odvodnění organismu

1 l vody, 1 PL cukru, 1 ČL soli, na špičku nože kyseliny citronové,dobarvit džusem.

Pít po doušcích. Nápoj je chutný a stravitelný, nedráždí a není těžký.

Lékaři doporučují jíst při této nemoci pouze mačkané ovoce, bramborovou kaši, rýži

a vařenou nebo strouhanou mrkev.

Střídá-li se průjem se zácpou a je-li člověk často nadmutý, může jít o problém se žlučníkem. Způsobují to žlučníkové kamínky, které ucpávají odchod žluči, takže se vytvoří zácpa ( netráví se potrava ) a pak se uvolní hodně žluči, když se kamínek pohne a je z toho průjem. Je dobré si nechat udělat vyšetření a hlídat to, protože tím, že se ucpává východ žluči, který vede do střeva v místě, kde vede i vývod trávicího enzymu ze slinivky ( tráví bílkoviny ), může se stát, že tento enzym se vrací zpět do slinivky a natravuje jí - ta pak špatně funguje, nevytváří dost inzujlínu a může z toho vzniknout cukrovka.

Med je účinná mast na rány, pomáhá odlučovat odumřelé části tkání a ránu přímo vyživuje.

V kombinaci se skořicí je to přímo balzám: 2 lžíce medu + 1 lžička skořice mleté … zamíchat a potírat.

Čaje z bylinek:

rozmarýna, zázvor

Inhalování bylinek:

Máte-li škytavku, pak ruce obraťte dlaněmi k sobě, prsty ukázováček až malíček na obou rukách dejte k sobě, aby tvořily oblouček a tento oblouček přiložte těsně nad obočí a tlačte do hlavy až k bolesti - stačí půl minuty.

 Jiřina Prekopová (1929) je významná německá psycholožka českého původu, která se zabývá duševním vývojem dítěte. Je propagátorkou terapie pevným objetím, přednáší a pořádá semináře po celé Evropě, Jižní Americe a Africe, často se vrací i do Česka. Podporuje Jaroslava Šturmu ve výuce terapie pevným objetím i rozvoj výuky na Slovensku. Je autorkou „psychologického bestselleru“ Malý tyran a dalších publikací z oblasti dětské psychologie, např. Děti jsou hosté, kteří hledají cestu, Neklidné dítě, Když dítě nechce spát, Empatie - Vcítění v každodenním životě. Na podzim připravuje novou knihu s pracovním názvem Objímám tě pevně, abys mohl být svobodný.

Jste známá jako autorka terapie pevným objetím. Jak jste se k této metodě dopracovala?

S terapeutickým účinkem pevného objetí přišla Američanka Martha Welschová, která ho používala pro autistické děti. Já jsem její teorii převzala a upravila pro potřeby rodinné terapie díky svému muži. On byl tím, kdo dokázal člověka v nouzi opravdu podržet. Jednou jsem na něj byla hrozně hrubá. Byla jsem nervózní a lezl mi na nervy. „Nech mě na pokoji, táhni k čertu,“ křičela jsem na něj. Jenže on se nenechal zahnat na útěk. Obrátil mě proti sobě, hrudník k hrudníku, srdcem k srdci, tváří v tvář. „Pusť mě, já nechci žádné objetí. Ty se potíš, já se potím, je to odporný,“ řvala jsem na něj. Držel mě a říkal mi, že mě nepustí, dokud se nevykřičím a dokud mi nebude dobře. „Už je mi dobře, pusť mě,“ ošívala jsem se nervózně v jeho náručí. „Ale mně s tebou ještě dobře není,“ odpověděl mi a já jsem najednou pochopila, že mě má rád, přestože takhle blbnu. Bez tohohle zážitku bych asi nebyla schopná metodu pevného objetí využít a rozvinout.

Jak může v rodinném konfliktu pomoci?

Pomáhá obnovit lásku ve chvílích, kdy je překrytá nánosy starostí, únavy nebo zlosti. Blízcí lidé díky metodě pevného objetí dokážou svůj cit druhému zase ukázat. Vzájemně se do sebe vcítí, konfrontují se se svým vztekem a bolestí a promění je zase v lásku.

Vzpomenete si na situaci, kdy jste se jako terapeutka cítila bezmocná?

Vzpomínám si na paní, která přitáhla manžela na workshop věnovaný terapii pevného objetí s nadějí, že se k ní vrátí. Jenže on už měl jinou ženu a odmítal jít do obětí. Navrhla jsem, že by se tedy mohli zkusit v úctě rozejít, říci si, co spolu prožili hezkého, a přijmout odpovědnost za to, že něco společně zpackali. Jenže to zas nechtěla ta paní…

Musí v okamžiku objetí aspoň jeden z partnerů cítit lásku? Co když mají oba na sebe zrovna vztek?

Nevadí to, pokud máte obejmout vám blízkého člověka, který za ten vztek může, a pokud je u obou alespoň zrnko lásky. Ti dva jsou, jak se říká, v emocionální ambivalenci. Problém je, když například matka, která má vztek na svého partnera, lapne dítě a spustí na něj hněv, který dítěti nepatří. Stává se hromosvodem na cizí problémy a to ho zraňuje a znejišťuje. Ale když má máma vztek na něj, je úplně v pořádku, když mu to ukáže. I dítě má právo svůj vztek a smutek matce ukázat. To je pravý smysl terapie pevným objetím. Pokud si rodiče představují, že si tím vynutí poslušnost dítěte, jsou na špatné koleji.

Současná terapie pevným objetím se trochu liší od té, s níž jste začínala. Proč?

Nejdřív pro terapii pevným objetím platilo podržet člověka v jeho slovy nezpracované bolesti tak dlouho v náručí, až je mu dobře. V průběhu praxe jsem pochopila, že jde navíc, a dokonce častěji, o to, aby oba dva tu bolest vzájemně konfrontovali. Tím se do sebe vcítili a obnovili bezpodmínečnou lásku. V tom je hlavní smysl. Zpočátku se nám občas stávalo, že jsme navzdory všem předpokladům a očekáváním ničeho nedocílili. Čekali jsme, že dítě v matčině objetí vykřičí svůj vztek. Že třeba řekne, nenávidím, když mě biješ nebo když se mnou nemluvíš, když dáváš přednost bráchovi přede mnou, když komanduješ tátu. Ale ono prostě mlčelo. Pak jsem začala spolupracovat s Bertem Hellingerem a pochopila jsem význam rodinného systému. Že otec a matka jsou v rodině na prvním místě a děti až za nimi na druhém, to se vědělo. Ale Hellinger poprvé přišel s tím, že nechal člověka, který řešil nějaký svůj problém, postavit jednotlivé členy rodiny, prostřednictvím jejich zástupců, do prostoru a nechal mu nahlédnout, kde je systemický zádrhel. Díky tomu jsem dospěla k několika klíčovým poznáním. Vzpomínám si na jeden případ: Otec na krátkou dobu odešel od rodiny a pak se zase vrátil. Jenže syn ho už neměl rád, odmítal se s ním bavit. „Prosím tě, odpusť mi, podívej se na mě,“ říkal mu otec plačtivým hlasem. A Bert Hellinger na to: „Kdo jsi vlastně? Dítě, co fňuká? Žádné dítě přece nemá rádo dětinského tatínka. Chce, aby táta a máma byli silní, aby se na ně mohlo spolehnout. Postavte se jako mužský!“ To pomohlo. Ve zdravém systému rodiny totiž mají být rodiče velcí a dávat bezpečnost hnízda, vzor, pravidla a dítě má být malé a přijímat je.

Takže jste do terapie pevným objetím integrovala systemický přístup?

Ano. A okamžitě jsme zaznamenali obrovský skok kupředu. Zjistila jsem, že pokud se lidé cítí na špatném místě, než které jim náleží, pusu prostě neotevřou - jako ten pětiletý kluk, který vyrůstal jen s matkou. Držela toho malého tyrana v objetí a on mlčel. Rozestavili jsme je podle Hellingera a ukázalo se, že kluk se cítí na místě tatínka a vlastně mlčí za něj. Když maminka mermomocí chtěla, aby řekl aspoň slovo, pronesl: „Jdi do prdele!“ Taky za tatínka. Terapeut nejprve musí každému najít místo, které mu v životě osudově náleží a na němž má možnost se dál rozvíjet. Teprve pak se takovému člověku může dostat podpory a lásky. Víte, uvědomila jsem si, že jsem vlastně trochu posunuté role v rodinném systému v dětství zažila také.

Vyprávějte, prosím…

Můj tatínek se občas trochu napil - nikdy ale nepřišel domů opilý, jen s takovou malou špičkou. Maminka na to měla ohromný postřeh, říkala, že má rybí oči. „No, to chodíš pěkně brzy domů,“ říkávala mu ironicky. Jak já tu větu nenáviděla! Vidět, jak je tatínek před námi káraný jako děcko, bylo hrozné. Byla bych šťastná, kdyby ho maminka trochu tolerovala, vždyť i ona měla své chyby, jako každý normální člověk. Proto jsem měla tendenci tatínka před ní schovávat a chránit. Jako terapeutka jsem si později ověřila, že výraznější systemické nepořádky v systému rodiny vedou nejednou k tomu, že dítě jde do koalice se slabším rodičem proti silnějšímu. Děti mají takový zvláštní smysl pro spravedlnost. A pokud je tím dítětem syn, často se stává, že se časem dá na pití jako otec - jsou přece na jedné lodi. Setkala jsem se i s případy dcer, které z podobných pohnutek šly do incestu. Cítily, že otec je ten urážený, ponižovaný, v manželském loži odmítaný. Byly ochotné mu dát něco, co ho těší a co mu je máma dlužná, jen aby neodešel, aby rodina zůstala pohromadě.

Nevyřešené problémy s rodiči, i kdž nemusejí být v tak vyhrocené formě, si ale mnozí z nás přinášejí až do dospělosti…

Vzpomínám si na jeden zajímavý a smutný případ ženy, kterou výchova k perfekcionismu ovlivnila na celý život. Jako nejstarší ze tří sester měla být neustále vzorem pro malé sourozence. Všechno musela mít vždycky nejlepší, všechno perfektně zvládnuté, musela mít úspěch. Když se jí narodilo dítě s rozštěpem, narcistická bublina splaskla. Dodnes není schopná milovat své dítě, nedokáže mít ráda ani sama sebe, protože k lásce potřebuje úspěch. A postižené dítě pro ni představuje selhání. Každý terapeut dobře ví, že nezpracovaná zranění z dětství člověku maří jeho seberealizaci. Proto v našich kurzech pro terapeuty pevným objetím začínáme vnitřním smířením se s rodičem. Pod vizualizací cvičíme setkání s nepřítomným rodičem - velmi často už totiž ani přijít nemůže. Zemřel, žije někde v domově důchodců…

Jak takové smíření se s nepřítomným rodičem vypadá?

Konfrontace s matkou či otcem probíhá ve třech krocích pod vizualizací. V prvním se člověk pod vedením terapeuta zaměří na své dětství a postupně vykřičí nebo vypláče všechen smutek a příkoří, které ve vztahu k rodiči cítí: chtěl jsem mámu, co mi rozumí; nenávidím tu vařečku, kterou jsi mě bila; bolí mě, že bráchu miluješ víc než mě… Ve druhém kroku jdeme společně do dětství té matky a díváme se, co ji utvářelo, jaké síly a tlaky na ni působily a jak ji formovaly pro její vlastní dospělý život. Díky vcítění se do jejího života člověk lépe pochopí, čím byla zatížená, proč se chovala zrovna takhle. Posledním krokem je smíření, odpuštění, často dotek bezpodmínečné lásky - mám tě rád, přesto, že jsi mi ublížila, vím, že jsi nemohla jinak. Prosím tě, žehnej mi, přestože dělám chyby, ať mohu s tvou láskou odejít ke své rodině a rozdávat ji dál.

Není taková vizualizace snazší než smíření se s rodičem skutečným?

To máte pravdu. Nepřítomný nemůže oponovat, nehrozí, že se znovu pohádáte. Pod vizualizací se nemusí brát ohled, jestli stará máma tu zlost, bolest a zklamání svého dítěte snese, může vypěnit na plné pecky a dostane se ven. Smiřovat živé lidi bývá mnohdy složitější, ale i to se většinou daří. Lidí, kteří by cítili jen nenávist a doopravdy se smířit nechtěli, je ve skutečnosti velmi málo.

Odvary z bylinek:

kopřiva, lopuch, přeslička rolní

Kvasinková infekce:
Intenzivní svědění genitálu, zánět a zarudnutí oblasti rodidel, bílý výtok připomínající sražené mléko. Může být bez zápachu nebo je cítit po kvasinkách. Bolest při pohlavním styku.

Bakteriální zánět pochvy: vodnatý, šedavě bílý nebo žlutý výtok páchnoucí po rybině, mírné pálení nebo podráždění.

...čistý bílý jogurt s živou kulturou k okyselení prostředí vagíny a pochvy, které je v této oblasi normální 

…Kontryhel obecný, dubová kůra, hluchavka bílá, jitrocel list - sedací koupele

Časté opakující se záněty bez zjevné příčiny mohou mít psychologickou příčinu:

Pravděpodobná příčina potíží kvasinkové infekce:
Potlačování vlastních potřeb. Odmítnutí podporovat sám sebe.
Nový myšlenkový návyk:
Nyní chci podporovat sám sebe všemi radostnými a laskavými způsoby.

Pravděpodobná příčina potíží zánět vagíny:
Přesvědčení, že ženy nemají žádnou moc nad druhým pohlavím. Zlost na partnera.
Nový myšlenkový návyk:
Vytvářím si své vlastní prožitky. Jsem silná a mám radost ze své ženskosti.

Málo vlákniny + dehydratace.

Odvar z pampelišky.

Střídá-li se zácpa často s průjmem a je-li člověk často nadmutý, může jít o problém se žlučníkem. Způsobují to žlučníkové kamínky, které ucpávají odchod žluči, takže se vytvoří zácpa ( netráví se potrava ) a pak se uvolní hodně žluči, když se kamínek pohne a je z toho průjem. Je dobré si nechat udělat vyšetření a hlídat to, protože tím, že se ucpává východ žluči, který vede do střeva v místě, kde vede i vývod trávicího enzymu ze slinivky ( tráví bílkoviny ), může se stát, že tento enzym se vrací zpět do slinivky a natravuje jí - ta pak špatně funguje, nevytváří dost inzujlínu a může z toho vzniknout cukrovka.

* 

Tlustému střevu je přisuzován ještě jeden důležitý symbolický význam. Tak jako tenkému střevu odpovídá vědomé, analytické myšlení, u tlustého střeva je to nevědomí. Z mytologického hlediska je nevědomí říší smrti. Tou je i tlusté střevo, neboť se v něm nacházejí látky, které nemohly posloužit k životu, je místem, kde začíná kvašení, jež je procesem hnití a umírání. Jestliže tlusté střevo symbolizuje nevědomí, noční stranu v těle, pak výkaly odpovídají obsahu nevědomí. V tom rozpoznáme další význam zácpy: je to strach, že nevědomé obsahy se dostanou na denní světlo. Je to pokus ty potlačené, nevědomé obsahy si podržet. Nahromadí se duševní dojmy a už se nepodaří získat od nich odstup. Pacient trpící zácpou je nedokáže – doslova řečeno – vytlačit. Zácpa nám ukazuje, že máme potíže s dáváním a pouštěním, ať se jedná o duševní pocity, city a nebo materiální statky.

Každá bolest, kterou v nemoci pociťujeme, patřila původně někomu jinému. Bolest je vždycky výsledkem agresivního jednání. Nechám-li své agresi volný průběh a někoho udeřím, pociťuje bolest moje oběť. Utlumím-li však agresivní impuls, obrátí se proti mně a bolest pocítím já (autoagrese). Kdo má bolesti, měl by se ptát, komu byly vlastně určeny.

Problém u bolestí zad tkví v přetížení. Kdo si toho na svá bedra nakládá příliš mnoho, aniž si to uvědomuje, ten pak pociťuje tento tlak jako bolest zad. Bolest ho nutí ke klidu, protože každý pohyb, každá aktivita bolí. Někdo se snaží tuto účelnou regulaci odstranit utišujícími léky, aby se mohl nerušeně věnovat svému obvyklému počínání. Lepší by však bylo, kdyby v klidu porozmýšlel, proč si toho tolik naložil. Nechce se zdát velký a silný, aby tím kompenzoval vnitřní pocit malosti? Za okázalými výkony se obvykle skrývá vnitřní nejistota a komplex méněcennosti.

Člověk, který sám sebe našel, nepotřebuje nic dokazovat, on prostě JE.

Teplo, teplo, klid a klid. Chiropraktické masáže, elektroléčba.

Někdy může mít bolest zad psychologickou podstatu. Odráží se tam napětí, které v sobě držíme, protože všechno se vším souvisí a svalový tonus některých partií na těle je ovlivňován myšlenkou - psychickým napětím.

Např. pod lopatkami ( jakoby v oblasti srdce, ale na zádech ), nejčastěji vlevo, se objevují bolesti v případě nervového vypětí. Např. čekáte výplatu a ona má zpoždění, ale vy už jste měl/a zaplatit poplatky... dnes zcela běžné. Dnes má pohledávky každý a všude - neděste se, uklidněte se, oni počkají. Nanejvýš budou posílat upomínky. Až peníze přijdou - zaplatíte. Také pomáhá telefonát na firmu, kde dlužíte - uvidí že máte dobrou vůli a posečkají. Vy budete mít okamžittou uvolňující reakci i v zádech. Někdo v žaludku, každému se stres projeví jinde.

Pravděpodobná příčina nemoci "ischias": ( zvláště bereme-li na sebe odpovědnost za všechno a všechny z rodiny např. )
Strach z peněz a z budoucnosti.
Nový myšlenkový návyk:
Směřuji ke svému většímu dobru. Mé dobro je všude a já jsem v bezpečí.

List borůvky, lochořeřišnice ( celá ), pampeliška, přeslička rolní, šalvěj, šípky.

Měchýř je sběrnou nádobou, v níž čekají všechny látky vyloučené ledvinami, aby mohly opustit tělo. Tlak nahromaděné moče nás po jisté době přinutí ji vypustit, což vede k ulehčení. Ze zkušenosti víme, že tento tlak nápadně často souvisí s jistými životními situacemi. Děje se tak tehdy, kdy na naši psychiku doléhá něco, co je spojeno se strachem z očekávání či se stresem. Psychický tlak je přesunut do močového měchýře a zde je pociťován jako tlak tělesný. Každý tlak si říká o vypuštění a uvolnění.

Nepodaří-li se to psychicky, najde se cesta přes močový měchýř. Tato oklika umožňuje posoudit, jak silně na nás nějaká situace doléhá, jak je bolestivá a jaké ulehčení přinese její řešení. Somatizace dále dovoluje proměnit pasivně pociťovaný tlak v aktivní nátlak, neboť v téměř každé situaci můžeme nepříjemný vývoj pozdržet nebo přerušit argumentem, že musíme na toaletu. Kdo musí na toaletu, tlak pociťuje a současně vyvíjí – to ví stejně dobře každý pacient i školní dítko, a používají tento nátlak třeba nevědomě, leč vždy účinně.

Téma „příznak jako projev moci“ lze dobře pochopit také při pomočování. Je-li dítě po celý den vystaveno tlaku rodičů a učitelů, takže se nemůže ani uvolnit, ani uplatnit své vlastní požadavky, řeší nočním pomočováním naráz několik problémů: na prožitý tlak odpovídá jiným uvolněním a vytváří situaci, kdy jindy tak mocní rodiče jsou náhle bezmocní. Pomocí chorobného příznaku dokáže dítě, dobře maskováno, vracet každý tlak, který přes den pociťuje. S nočním pomočováním souvisí ostatně i pláč. Oba projevy slouží k uvolnění a vybití vnitřního tlaku. Mohli bychom o takovém dítěti říci, že „pláče dole“.

Tematické okruhy, o nichž byla řeč, se podílejí i na jiných příznacích onemocnění močového měchýře. Pálení při jeho zánětu ukazuje pacientovi, jak bolestně prožívá každé uvolnění. Časté nutkání, při němž ze sebe dostane jen pár kapek moči (nebo žádnou), naznačuje totální neschopnost navzdory všemu tlaku něco ze sebe vypustit, zbavit se toho. Nezapomínejme, že všechny látky či témata, jichž bychom se měli zbavit, jen přežívají a představují nepotřebný balast.

Potíže s močovým měchýřem vyvolávají tyto otázky:
1.Na čem zatvrzele lpím, ačkoli se to přežilo a čeká jen, kdy se toho zbavím?
2.Kdy se sám vystavuji tlaku a projektuji jej na jiné (zkoušející, šéf)?
3.Kterých nepotřebných témat bych se měl zbavit?
4.Nad čím pláču?

Podběl lékařský:
čerstvě natrhané květy podbělu omyjeme a rozmačkáme válečkem na nudle. Rozmačkané květy smícháme s čerstvou šlehačkou a touto směsí potíráme zanícené žíly. Obklad z podbělu zavážeme čistým šátkem.

Potřeme zanícenou oblast měsíčkovou mastí.

Posilování žilních stěn: odvar z květu černého bezu, přesličky rolní, třezalky, borůvka plod

Z lékárny : 

tablety PANTHENOL, HOMEOVOX, CALCIOVÝ SIRUP, VINCENTKA V TABLETÁCH

Domácí recept: teplé mléko s vincentkou ( je to humus, ale pomáhá ) 3x denně, půl napůl.

Při přebytku šťáv - necukrovat, nejíst med a sladkosti, jíst starší pečivo, tmavý chléb a suchary, nekouřit a nepít alkohol. Jíst po malých dávkách, např. každou hodinu 1 suchar.

Při křečích - odvar z listů borůvky, jitrocele, květů měsíčku a třezalky.

Čaje z bylin: jahody, koriandr, levandule, máta, pelyněk, přeslička.

Primární funkcí žaludku je přijímání. Přijímá to, co přichází zvenku, co lze strávit. Schopnost přijímání předpokládá otevřenost, jistou pasivitu a pohotovost ve smyslu oddanosti, obětavosti. Pro tyto vlastnosti představuje žaludek ženský pól. Ženský princip tvoří pohotovost přijímat, oddanost, ovlivnitelnost, ochota přijmout a uschovat (prvek vody). V psychické rovině je to schopnost cítění, svět pocitů. Potlačíme-li v sobě tuto vlastnost, její funkce se přestěhuje do těla a žaludek pak musí vedle fyzických podnětů v podobě potravy přijmout i strávit vjemy psychické. V takovém případě nejen láska prochází žaludkem, ale také nám leží něco v žaludku, užíráme se něčím.

Kromě způsobilosti přijímat plní žaludek další funkci, kterou bychom mohli přiřadit k mužskému pólu: produkování a vylučování žaludeční kyseliny. Kyselina napadá, leptá, rozkládá – je jednoznačně agresivní. Nepodaří-li se nám vědomě překonat to, co nám nejde k duhu, z čeho máme kyselý obličej a raději svou zlobu spolkneme, somatizuje se jako žaludeční kyselina.Žaludek reaguje kysele a produkuje v materiální rovině agresivní tekutinu, aby zpracoval a strávil nemateriální pocity. Je to nesnadné počínání, při němž se v nás mnohé zvedá a tlačí se vzhůru, abychom si uvědomili, že nemáme žádné pocity polykat a nechávat je k trávení žaludku. Kyselina stoupá vzhůru, neboť chce najít svůj výraz.

To je problém lidí s nemocným žaludkem. Chybí jim schopnost vědomě se vypořádat se svými agresemi a zlobami, řešit své problémy na vlastní zodpovědnost. Nemocný svou agresi buď vůbec neprojeví (užírá se uvnitř), nebo jeví přehnanou útočnost. Žádný z těchto postojů mu však nepomůže, neboť mu chybí základna pro samostatné řešení problémů: sebedůvěra a pocit bezpečí. Člověk s nemocným žaludkem si netroufne na žádný problém. Podvědomě touží po návratu do bezkonfliktního dětství. Jeho žaludku se stýská po kaši. Lidé s nemocným žaludkem nesnášejí syrová jídla, jsou pro ně příliš drsná, nezpracovaná, nebezpečná. Původní podobu stravy je třeba nejdříve zničit vařením. Špatně stravitelný je pro ně i celozrnný chléb, protože dosud obsahuje příliš mnoho problémů. Všechna ostrá jídla, alkohol, káva, nikotin a sladkosti způsobují příliš velké podráždění, než aby se jim nemocní vystavili. Život a jídlo musí být zbaveny všech ataků. Žaludeční kyselina vyvolává pocit tlaku v žaludku a ten zabrání dalšímu přijímání podnětů.

Při podání léků proti překyselení žaludku dochází zhusta k říhání, což přináší úlevu, neboť jde o agresivní projev zaměřený navenek. S únikem vzduchu se snižuje tlak. Medikament chemickým způsobem přeruší spojení mezi psychikou a vegetativním systémem. Podobný krok bývá v těžkých případech prováděn i chirurgicky: pacientovi s vředy jsou operativně odstraněny určité nervové větve, zodpovědné za tvorbu kyseliny. Žaludek je tak „chráněn“ před vnějším podrážděním. Více viz Žaludeční vředy.

Při žaludečních a trávicích potížích bychom si měli položit tyto otázky:
1. Co nemohu, nebo nechci spolknout?
2. Užírám se něčím?
3. Jak zacházím se svými city?
4. Z čeho mám kyselý obličej?
5. Jak nakládám se svou agresí?
6. Jak dalece ustupuji konfliktům z cesty?
7. Je ve mně potlačená touha po bezkonfliktním ráji dětství, v němž bych byl milován a opatrován, a nemusel se sám prokousávat životem?

Med způsobuje hojení vředového povrchu sliznic. výstelky žaludku. Med se užívá 1,5 hodiny před jídlem nebo 3 hodiny po jídle.

Příznaky:

- intenzivní bolest ve středu břicha, vystřeluje do pravého boku nebo do horní pravé části zad (pod lopatku)

- nucení na zvracení a zvracení

- častá plynnatost, časté střídání zácpy a průjmu

- horečka a zimnice

- nažloutlá pokožka a oči (žloutenka)

- světlá stolice nebo tmavá moč

Šťáva z černé řepy ve směsi s mrkvovou je ideální pro krvetvorbu, má vynikající čistící účinek pro játra, ledviny a žlučník a povzbuzuje činnost lymfatického systému.

Při jaterních a žlučníkový obtížích se doporučuje jablečná dieta, protože toto ovoce obsahuje hodně vitamínů a snadnou využitelných uhlohdydrátů, takže dochází ke zmenšení zátěže kladené na zažívání, a tím přirozeně také nadměrné zátěže jater a žlučníku.

Odvary z bylinek:

čekanka, kopřiva, lopuch, meduňka, měsíček, pampeliška, pelyněk, rozmarýna

Doporučená dieta:
Velmi důležité je nejíst příliš mnoho. Jezte raději častěji a malé porce. Podle možností se vzdejte soli, tuku, tučného jídla, masa, především kuřecího a vepřového a vajec. Doporučují se pomeranče, citrony, jablka.

Žlučník shromažďuje žluč, kterou produkují játra. Jestliže se však žlučovod ucpe, např. žlučovými kameny, nemůže se žluč dostatečně podílet na procesu trávení. Hovorová řeč vystihuje agresivní charakter této tekutiny (např. vzkypěla mu žluč) a cholerik je pojmenován přímo podle nadržené, žlučovité agrese (chole = žluč). Je nápadné, že žlučové kameny se častěji vyskytují u žen než u mužů, kteří zase trpívají na ledvinové kameny. Žlučové kameny jsou opět častější u vdaných žen než u těch svobodných. Energie chce téct. Je-li jí v tom bráněno, hromadí se. Nemá-li delší dobu žádný odtok, tenduje k zhušťování. V těle se vytvářejí kameny a skládky jako výraz stražené, ztuhlé agrese. (Energie a agrese jsou téměř shodné pojmy. A nezapomínejme, že slova jako agrese nemají v našich výkladech žádnou negativní hodnotu. Potřebujeme prostě agresi právě tak naléhavě jako žluč či zuby!).

Častý výskyt žlučových kamenů u provdaných žen s rodinou proto nepřekvapuje. Tyto ženy vnímají svou rodinu jako strukturu, jež jim brání dát volný průchod jejich energii a agresi. Pociťují rodinné situace jako sevření, z něhož se nemohou vymanit, a proto jejich energie ztuhne, zkameni. Kolika nutí pacienta dohonit všechno, k čemu neměl dříve odvahu: prudkými pohyby a křikem se potlačená energie opět uvolňuje.

Česnek, petržel, čekanka, divizna, dobromysl, kopřiva v zeleném čaji, máta, ostropestřec, pelyněk, řebříček, pampeliška.

K jedné z nejdůležitějších funkcí jater patří odstraňování jedů. Schopnost odstraňovat jedy předpokládá způsobilost rozlišit a ocenit, co je a co není jedovaté. Jaterní poruchy a onemocnění tedy poukazují na problémy hodnocení a oceňování toho, co je užitečné či škodlivé (potrava nebo otrava?). Posoudíme-li dobře, co je pro nás vhodné, tj. co můžeme zpracovat a strávit, nedochází k nadměrné spotřebě, která játrům škodí: příliš mnoho tuku, příliš jídla, alkoholu, drog apod. Nemocná játra dosvědčují, že přijímáme více, než na co jejich zpracovatelská kapacita stačí, dosvědčují ztrátu míry, přehnané expanzivní choutky a příliš vysoké ideály.

Játra jsou dodavatelem energie. Při jejich onemocnění ji ztrácíme. Dále ztrácíme životní energii, potenci, chuť k jídlu i k pití, chuť ke všem životním projevům. Chorobný příznak = žloutenka koriguje a kompenzuje svůj problém, jímž je v tomto případě nadměrná spotřeba, zvyk žádat příliš mnoho. Jde o tělesnou reakci na ztrátu citu pro míru a na přebujelou fantazii, o upozornění na naši nenasytnost. Klesá krevní srážlivost, krev – tato životní šťáva – řídne a uniká z těla. Nemoc nás vede k omezení, klidu a odříkání (sex, jídlo, pití) – velmi zřetelný je tento proces při hepatitidě.

Při jaterních onemocněních je třeba položit si tyto otázky: ( neboť nadměrné přejídání či holdování alkoholu, cigaretám a jiným závislostem předchází nějaká nespokojenost v životě )

1.Ve kterých oblastech života jsem ztratil schopnost správného posouzení a hodnocení?
2.Kde nemohu rozeznat, co je pro mě užitečné a co škodlivé?
3.V čem jsem nenasytný a chci příliš mnoho, kdy ztrácím cit pro míru?
4. Chybí mi důvěra?

( informace ze serveru  www.samolecba.cz)