Zákon přitažlivosti funguje, je to základní zákon Vesmíru :-) Lidi si ho neuvědomují, ačkoli se jim plní, vždy to, na co nejvíc myslí, ať je to s láskou a nebo se strachem. Prostě je to třeba nejemočnější a nejčastější myšlenka a Vesmír to vezme jako objednávku. Neregistruje klad nebo zápor. Lidi si to do souvislosti nedají. Myšlenka je mocná, je to hnací energie celého soukolí, které naším životem hýbe. Proto je důležité se naučit pozitivně myslet. Strach je taky energie - negativní. Jak se říká: Strach má velké oči, tak je to přesně tak. Strach je energie, kterou jakoby vysílá do boje Ego, abychom zůstávali co nejdál od té pozitivní energie - od Lásky. Souboj dobra a zla, že? :-D Ale on to je souboj vás se sebou samým ve vás. 

Já jsem toho přesvědčení, že ego je de facto vzdálenost duše od Boha. Berte to s rezervou, můžete to brát jako vzdálenost naší mysli od Pravdy třeba :-) No a čím je ego ( vzdálenost ) větší díky společností podsunutým nepravdám a šíleným vsugerovaným nesmyslům protiřečícím už jenom přírodním zákonům, natož pak vesmírným, tak tím je větší Strach ze všeho, co je kolem nás, co nás potkává, co se děje - přestáváme tomu rozumět, protože naše mysl souvisí více s tím Matrixem ( nebo spíše je více "vygumovaná" společností ), než s podstatou a vesmírem ( chcete-li Bohem ). A proto já tvrdím, že nelze žít se Strachem a s Láskou současně, protože nelze být v reálu blízko a daleko od něčeho zároveň :-) Tedy ono to jde, protože prostor je tvárný, ale to je už o jiných dimenzích :-) Tady u nás na Zemi v těchto podmínkách daných zde to prostě nelze. Musíme se naučit si vybrat - buď Lásku s tím, že uvěříme, že i to, co se nám nyní děje špatného, je do budoucna pro nás dobré, poučné a každá zkušenost nás posune k té Lásce blíž, a nebo s těmi různými Strachy, být roztříštěný, věčně nespokojený a žít ve stresu, v nemocech z toho vyplývajících...

Nikde není psáno, že když budete žít podle vesmírných zákonů, musíte být chudý, žít někde v ústraní a mluvit jen šroubovaně a být vážný nebo působit "zvláštně" :-) Naopak - když je člověk sám sebou, nejde proti své mysli, ačkoli je to pak často cesta proti společenským zvyklostem, mnohdy se mu hrne i bohatství a sláva a nabízí se mu takových možností na cokoli si vzpomene - jen záleží na něm, jak už to v sobě má - jestli "zblbne" a hmotné statky mu zaslepí ten pohled na svět z hlediska Lásky, a nebo jestli už je natolik "v poho" a má vyřešený svoje trable ( každý máme od dětství nějaký mindrák nebo od rodičů podprahově vsunuté informace, které nám "ničí" život i v dospělosti ), a hmotné statky sice s radostí užívá, ale nejsou v jeho životě prioritou - tou je fakt vděčnost a láska související s duší, která nebýt těchto dvou, tak by jinak nebylo jak vyjádřit svou souvislost a souznění s Vesmírem.

Těžko se mi to popisuje, ale věřt - když souvisíte s Vesmírem a věříte mu, tak je to jako když máte dobrý software na PC se super antivirovým programem :-) Žijete prostě v absolutním přesvědčení a v klidu, že jste tím supersystémem chráněni. Ikdyž se vám do života občas dostane nějaký vir, který se chystá vám v životě udělat nějaký čurbes, nebo se mu dokonce zadaří se dostat k nějakému i důležitému programu, vy už čujete, že se něco děje, chod se vám zpomalí, znejistíte, něco přestane fungovat... pak prostě kliknete na ten antivirák ( stačí v duchu se Vesmíru připomenout ) - "Halo, co se děje, mám tu vir, zruš ho, prosím. Děkuji." :-) ( Prosbu je potřeba podpořit díkem, protože být vděčný za vykonanou dobrou práci znamená, že mám už teď důvěru v to, že se věc podaří a všechno zase bude O.K. ) Je fakt, že je systém někdy zaneprázdněn a hned si nevšimne, že "se něco děje" ( vemte si, kolik myšlenek vám proběhne denně hlavou :- )). Ale díky tomu přesvědčení, že jste chráněn, můžete žit v klidu, beze strachů, s Láskou a mít radost ze života v každém okamžiku svého bytí :-) Tomu se říká víra. Mnohými zatracovaná, protože je systémem církve zprofanovaná a děsně hnutá jinam ( ta jejich ), smysl v tomto systému je naprosto jiný - politický a prospolečensky upravený. A proto nabrala společnost jiný směr a tento prvek ze života člověka byl eliminován, aby "poslušné ovečky" plnily přání společnosti, ne aby si plnily přání sobě :-) Ale to už není o víře, ale o poslušnosti :-)

***

Afirmace - to je jako když máte napsanou na papíře rovnici, silným černým fixem a vy jí vymazáváte hubeným zmizíkem a tak to chvíli trvá, zároveň s tím však píšete novou rovnici, správnou, každým obtažením je výraznější a výraznější. Nečekejte okamžitý výsledek :-) Může to trvat půl roku, dva roky....

Myslet pozitivně je nutné trénovat. Je prostě potřeba zapracovat na sobě, na své mysli, abychom si "pořídili" lepší budoucnost. Bez práce nejsou koláče. Jak? Jednoduše. Mějte na paměti pravidlo, že podvědomí neslyší NE. Tudíž všechno, co si chcete v mysli formulovat, musí být prosto záporu. Jednoduchý příklad: Nesmím zapomenout koupit pastu na zuby. Podvědomí slyší "smím zapomenout" - a tak se může stát, že na ní prostě zapomenete. Lepší je si říci: Musím koupit pastu. Jednoduché a bez záporu. Stejně tak je třeba formulovat jakékoli myšlenky - i afirmace :-) Při těch je lépe používat nedokonavý tvar slovesa, protože mozku se lépe uvěří: Můj život je každým dnem lepší a lepší... než nějaké již dokonavé: Můj život se ode dneška zlepšil. Cítí to jako nepravdu a vy taky. A jakmile se objeví stín pochybností, cokoli kladného se tím ruší. Nicméně - kdykoli něco nechtě zruším zápornou myšlenkou, VŽDY to mohu znovu obnovit myšlenkou pozitivní. V tomto není žádné omezení. Vesmír je neskutečně trpělivý, láska je věčná, energie je nezrušitelná, jen proměnlivá :-) Takže na učení máte času dost. Je je třeba mít trpělivost :-)

Když budete mít strach, že vám shoří dům, opravdu strach, který vás prošpikuje a vy na to furt myslíte - tak to posíláte jako objednávku do Vesmíru. A on najde způsob, jak to udělat - buď k tomu dospějete díky psychice vy sám a nějak se vám podaří ho podpálit, nebo se najde někdo jinej a jednou se to může prostě stát. Strachem si do života přivoláváte prostě to, čeho se bojíte. Ale pokud si to přejete pro někoho jiného - bacha - to se vám vymstí třeba jinak, na to je třeba dát si pozor. Můžete přijít o střechu nad hlavou jinak - přijdete třeba o práci a nebudete mít na placení hypotéky a dům vám vezmou. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Nepodceňujte je :-)

Ta afirmace zní lépe v nedokonavém stavu: Každým dnem se mi daří myslet více pozitivně a optimisticky :-) Má víra v lepší budoucnost je každým dnem větší a silnější :-) 

Víra nejde najít - musí být ve vás, vzniknout vám v hrudi, v kostech, v mysli, v duši. Duše víru zná, ale mozek jí odmítá většinou přijmout, většinou je to ten druhý hlas ve vás - ten, co chce jít proti normám, proti zvyklostem, proti lidským vymyšlenostem - ten revoltující, co chce jednoduchost, lásku, ačkoli se to příčí všemu a všem, v čem a s kým jste doposud žili. Kdysi se tomu říkalo kacířství :-) Říkat to, co si myslím a jak to cítím. 

Když jdete k doktorovi na operaci žlučníku nebo slepáku, tak ačkoli vy byste to neuměl, jemu věříte, že to umí a po určité době rekonvalescence zase budete v pořádku a váš život bude lepší, bezbolestný a opět plnohodnotný, ba co - ještě lepší, protože už se nebudete bát, že vás to zase bude bolet. Přesně tak uvěřte Vesmíru a jeho síle, že tu schopnost má a že vám pomůže, ikdyž vy si teď neumíte představit, jak to udělá - nechte to na něm :-) On ví :-)

Hodně štěstí

Sem.miš